Donald Hunter: Fringe - shrnutí

THE TIMES, 21.08.2006

"Osm úžasně citlivých a fyzicky výbušných účinkujících čerpá z autentických dopisů a útržků polyfonních písní ze Slovenska a z Ukrajiny, přičemž sleduje spíše básnický než doslovný příběh o zkušenostech emigranta. Pod impresivním vedením Viliama Dočolomanského je jejich kolektivní hlas jak kvílením, tak ukolébavkou.”

16. 7. 2012 Více

Malgorzata Jabloňska: Festival Eastern Line, Nájezd z východu

DIDASKALIA 67/68

"Ve dnech 11.-12. dubna 2005 se konal Festival Východní Linie (Eastern Line Festival), který zorganizovalo Centrum Grotowského ve Wroclawi jako doprovodnou akci XIV. setkání Mezinárodní školy divadelní antropologie (ISTA). Byla to intenzivní událost s mnohahodinovými shromážděními a prezentací divadelních souborů, završená denně třemi večerními představeními. Vznikla tak možnost představit široké mezinárodní divadelní obci alternativní divadlo z území bývalého „východního bloku“. Tak byla v duchu ISTA naplněna tradice poznávání divadelního potenciálu oblasti, která školu Eugenia Barby při tom kterém setkání hostí." "...

16. 7. 2012 Více

Claire Allfree: Příběh pohybu a migrace

METRO (Velká Británie), 18.8.2006: „Představení čerpá z fragmentů písní, veršů a anekdot z bohaté slovenské historie týkající se zkušeností emigrantů a není ani tolik příběhem jako naprostou kakofonií lidského žalu, zuřivosti a bídy… Představení je plné jemného symbolismu, intimní poezie a bouřících vášní: je to velice vzácný příklad divadla, které chcete okamžitě vidět znovu.“

9. 6. 2012 Více

Matthias Hassenpflug: Bahnhof verstehen

POTSDAMER NEUESTE NACHRICHTEN, 30.10.2006

„Toto divadlo bolí, protože je sto přímo před zraky diváků odhalovat zločin a vinu jak minulosti, tak i naší bezprostřední současnosti, Tato kontinuta je obzvlášť děsivá - halí se totiž do svůdně krásného obalu. Zapomenuté nádraží? V tomto nádraží čeká svět.“

9. 6. 2012 Více

Zofia Dworakowska: Jeden čas

DIDASKALIA, 76/2007

Hlavní roli zde nemá verbální komunikace, ale pohyb. V Čekárně způsob užívání těla nenapodobuje každodenní chování a jako by ani nezávisel na fyzikálních zákonitostech. V hercově těle nachází fyzickou podobu to, co se nedá vyjádřit slovy... Sdělení doplňuje živá hudba, určující rytmus a barvu každé situace. V partituře jsou vepsány nejen vzpomínané písně, ale i znění nástrojů, lidského hlasu, smíchu, dechu, zvuky kroků. Hudba a pohyb vyjadřují emoce hrdinů, jejich iracionální předtuchy, napětí mezi nimi, všechno to, co se v normálním životě odehrává v jiné dimenzi, ne ve sféře chování, ale ve sféře myšlenek a pocitů.
(Přeložila Jana Pilátová)

9. 6. 2012 Více

Jan Jiřík: Sonety temné lásky / Inscenace roku

DIVADELNÍ NOVINY, 10.01.2006

Napoprvé šok z výsostného divadla-básně, které jsem v českém divadle neviděl a které mne silné udeřilo po celém těle. Napodruhé objev vrstevnatého pohledu na postavy/společnost/svět: shovívavý úsměv, karikatura, groteska

9. 6. 2012 Více

Lucie Kolouchová: Na Divadlo

DIVADLO, leden 2003

Na českém jevišti jsem neviděla tak sugestivně zahrané a přitom velice něžné a působivé milostné scény mezi dvěma muži... Magie obnaženého lidského těla v prázdném prostoru prostě funguje, nic nepůsobí trapně či lacině.

9. 6. 2012 Více

Zuzana Smugalová: Kolik vydrží lidská duše?

TANEČNÍ ZÓNA

Obrovská kumulace energie udržuje napětí, které kolísá jen směrem vzhůru… Zpěv a pohyb, ze kterého mrazí. Ač hudba lidová, pohybový slovník je současný a nese známky kvalitního používání taneční techniky. Další rozměr projevu přidává akordeon a hlavně bicí. Jakoby udržovaly stejný dech všech účinkujících, kteří si na začátku podmaní diváky a nepustí je až do konce. Síla, která se projevuje na jevišti, je neskutečná. Skvělé výkony a nasazení ve všech elementech, představení dávají tušit výjimečnost jednotlivých interpretů a zároveň odkazují na výbornou direktorskou práci.

9. 6. 2012 Více

Nina Vangeli: Farma v jeskyni bolestně konkretizuje násilí

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, 3.5.2006

Velkou předností Dočolomanského choreografa je hudební cítění, smysl pro rytmus a timing. Nečekané pády těl v pravý okamžik, pizzicata tělesných chvění. I chudá scénografie je součástí rytmu; plechová vrata s drsným forte odrazí postavu, prostor studené alkovny za nimi se stmívá a rozsvěcuje nad vteřinami katastrof.

9. 6. 2012 Více

Lukáš Jiřička: Čekárna před výbuchem

RESPEKT, 43/2006

Do surového charakteru sálu se představení skvěle hodí: prostor s velkým tanečním parketem a omšelým obložením zdí připomíná nehostinnou nádražní halu, jejíž chmurnou náladu ve scénografii hry podtrhuje mistrovsky použitý světelný design. Takto pusté jeviště přímo vybízí herce-tanečníky, aby ho zabydleli svou explodující fyzickou akcí. Během hodiny zhlédneme metaforické fragmenty a zárodky příhod několika proměnlivých postav, které se křečovitě zmítají v diachronním řezu historií jedné zapadlé železniční stanice... Pro diváka je asi lepší nesnažit se dílu do detailu porozumět a prostě se jen nechat strhnout tou kumulací obrovské energie, která se na něj valí z jeviště. V tomhle totiž u nás Farma v jeskyni nemá konkurenci.

9. 6. 2012 Více

Eva Stehlíková: Tak s Vámi pláču, paní Berková

LITERÁRNÍ NOVINY, 15.5.2006

Slov je tu pramálo a nejsou k ničemu, spíš překážejí, protože je nedokážu dešifrovat. Jsem ohlušena něčím, pro co nemám slova. Ivan Vyskočil by užil slova ohřměna a myslím, že tím slovem rozumí právě toto: být zalit nesmírností. Vibrace zběsilé hudby a zběsilého pohybu zběsilých těl ve mně vyvolají bolestné napětí. Podvědomě toužím, aby to přestalo. Aspoň na chviličku. Musí přece být ještě někde nějaký jiný svět! Není. Do kufrů je možno nacpat jakoukoli oběť. Zrcadla lhostejně odrážejí děje na scéně a způsobují, že mezi minulostí a přítomností není žádný zřetelný předěl. Uleví se mi jen jednou. Na konci, když zazní krásný sytý baryton. Nevím, co zpívá, je to hebrejsky, ale konečně se ve mně rozhostí klid. Jsem velmi, velmi unavena - jako bych sama tančila.

9. 6. 2012 Více

Čekárna

A2, 24/2006

Téma holocaustu však dovedou divadelníci z Farmy předvádět bez „tradičních“ symbolů a rekvizit. V inscenaci tedy nenajdeme žádné žluté hvězdy ap. - naopak: Židé jsou stejní jako my, jen na ně bylo v jednu chvíli ukázáno prstem, brutálně jsme je odsunuli z naší společnosti. Čekárna reflektuje paměť jednoho prostoru, paměť, jež probíhá od „tehdy“ až po „teď“. Prolínání několika časových rovin a patchwork situací a minipříběhů, násobené odrazy v zrcadlech, často matou v tom, v jaké době se právě nacházíme. Pravděpodobně záměrně. Struktura, princip zůstaly v našich společnostech (české a slovenské) stejné: Stačí jen ukázat prstem a rozpoutá se peklo.

9. 6. 2012 Více

Ondřej Nezbeda: Čekárna

INSTINKT, 22.6.2006

Teprve když se všechno zastaví, když vám bolest paměti vpletená do pohybů těl, obrazů samoty a melodií hebrejských písní trhá mozek na kusy. Teprve pak všechno začíná...a vy nakonec odcházíte ne s odpovědí, ale s otázkou. V tomhle představení totiž nikdo nepředkládá pravdy. Jenom se našeptává a dráždí k zamyšlení...A kdyby se mi to stalo jen jednou, svedl bych to na záchvat patetické melancholie nebo na skvrny na slunci. Jenže já jsem měl podobný prožitek z Temných sonetů lásky, jež vyprávějí o životě homosexuálního básníka García Lorky (získaly cenu Alfréda Radoka) i ze hry Sclavi/Emigranti o slovenských Rusínech.

9. 6. 2012 Více

Jana Návratová: Čekárna

DNES, 27.5.2006

V Čekárně je zběsilost i systém. Jsou to stručné dějiny naší hanby podané skrze excitované, drsně ironické, nesentimentální taneční obrazy. O jejich rytmu, dynamice, tělesném a emocionálním napětí ani nemluvě. Farma je choreografickým divadlem par excellence.

9. 6. 2012 Více

Jiří P. Kříž: I my jsme v čekárně na nějakou transformaci

PRÁVO, 20.10.2006

Aktuální je jejich výpověď v akcentovaní přesahu někdejší nacistické zrůdnosti ústící do úchylnosti pokračujících xenofobií a rasistické nesnášenlivosti naší epochy. Pozoruhodná je pak v tom, že hodinový inscenační tvar je trestí kvanta zpracovaného studijního materiálu. Politický projev v něm může zastoupit jen skřek, dvě tři slova, šarvátku nebo vraždění, ostrý protipohyb v tanečním gestu, protiklad k smutné vláčnosti obětí…

9. 6. 2012 Více