TANEČNÍ ZÓNA
Obrovská kumulace energie udržuje napětí, které kolísá jen směrem vzhůru… Zpěv a pohyb, ze kterého mrazí. Ač hudba lidová, pohybový slovník je současný a nese známky kvalitního používání taneční techniky. Další rozměr projevu přidává akordeon a hlavně bicí. Jakoby udržovaly stejný dech všech účinkujících, kteří si na začátku podmaní diváky a nepustí je až do konce. Síla, která se projevuje na jevišti, je neskutečná. Skvělé výkony a nasazení ve všech elementech, představení dávají tušit výjimečnost jednotlivých interpretů a zároveň odkazují na výbornou direktorskou práci.
9. 6. 2012
Premiéra 3. a 4. března 2005 ve Švandově divadle na Smíchově
Korepetice akcí, choreografická asistence: Ivana Dukič
Produkce: Alena Baňáková
Hudební dramaturgie, aranžmá, harmonizace písní: Mariana Sadowska, Viliam Dočolomanský
Scéna a kostýmy: Barbora Erniholdová
Hudební režie: Mariana Sadovska, Viliam Dočolomanský
Dramturgie: Jana Pilátová
Režie: Viliam Dočolomanský
Účinkují: Róbert Nižník, Anna Kršiaková, Jun Wan Kim, Roman Horák, Zuzana Pavúková, Cécile da Costa, Hana Varadzinová, David Jánský
Scénická kompozice, vycházející z expedic divadelního studia do vesnic na východním Slovensku, ze starých rusínských písní, dopisů z vystěhovalectví a příběhu Čapkova Hordubala.
Anonymní gastarbeiter se po letech vrací z Ameriky do své vesnice na Slovensku. Jeho místo je obsazené. Emigrantovi splývají jeho pokusy vmezeřit se zpátky mezi své „tady“ se vzpomínkami na snahu včlenit se do společenství „tam“. Jeho rozkol v neschopnosti být plně tam, kde je a „bare life “, který emigrant prožívá, neznamená jen život bez sociálních práv a identity, zredukovaný na materiální potřeby, ale hlavně život bez duše, bez zázemí vztahů.
Latinské slovo Sclavi označuje zároveň Slovany a otroky a Slované doposud ve světě zůstávají levnou pracovní sílou. Scénická kompozice vychází ze starých rusínských písní, dopisů z vystěhovalectví a z Čapkova Hordubala. Nese se v horečnatém tepu a v melodiích vícehlasých písní, které protínají syrové fyzické akce.
„Do Ameriky, to se jede jako nic, ale zpátky vám nepomůže nikdo. No, sir. Těžká je cesta domů.“
K. Čapek, Hordubal
Tvůrci inscenace jsou české, slovenské, polské, ukrajinské a srbské národnosti a s příslušnou dávkou sebeironie si uvědomují propast mezi slavjanofilskými idejemi a dnešní realitou Slovanů v Evropě.
Hudební režie se ujala hvězda etnické hudby Mariana Sadovska, známá v New Yorku (La Mama Theatre, Joes Pub, Makor), Velké Británii (Royal Shakespeare Company), Japonsku, Izraeli, Polsku... V Čechách jí diváci tleskali ve Švandově divadle na koncertě Hlasy východu.