Fyzická a hudební partitura je mimořádně silná – napodobuje válečné akce, bitvy, až do groteskního přepětí – střídají se sóla a skupinové choreografie, hledání se soustřeďuje na gesto, násilí a na vztah k živé hudbě a zvukové struktuře. Výsledkem je komplexní a ohromující performance, režírovaná Viliamem Dočolomanským (...),  která ale nemá nic společného s dokumentárním divadlem: nutí diváka ponořit se do příběhu (i po jeho zhlédnutí), hledat ho ve spleti obrazů a narážek (...), píše Andrea Pocosgnich o Commanderovi pro Teatro e critica.

Celou recenzi v českém překladu si můžete přečíst zde.