Fyzická a hudební partitura je nesmírně silná, napodobuje válečné a bojové akce až do groteskního paroxyzmu, střídá sóla se skupinovou choreografií; zkoumá gesto, násilí a vztah k živé hudbě a hluku. Představení v režii Viliama Dočolomanského je totální a ohromující (...), ale s dokumentárním divadlem nemá nic společného: nutí diváka, aby se v tomto příběhu (i po zhlédnutí) šťoural, hledal ho v lese obrazů a odkazů (...), píše Andrea Pocosgnich o Commanderovi pro Teatro e critica.

Celou recenzi (v italštině) si můžete přečíst zde.