THE GUARDIAN, 12.08.2006

 “Začíná to dusotem a kakofonií a končí mlčením. Je to Beckett promítnutý do pohybů a písní… Celé představení má podivný nádech halucinace. Postavy ve stínech kráčejí ve svých vlastních stopách a propukají jakoby zpomalené bitky…. Sclavi je něco roztříštěného a rozechvělého, což se na představení o osudech outsidera výborně hodí – spíše než v centru se vše odehrává na klikatých okrajích.”