On-line prostředí různými nástroji bojuje o naši pozornost, mimo jiné šířením dezinformací, radikálních ideologií a nesnášenlivosti. Díky anonymitě a snadnému falšování identity je zároveň ideálním prostředím pro manipulaci. Kombinace těchto faktorů dává v internetu extremistickým skupinám do rukou dokonalý nástroj pro „nábor“.

Co je to online radikalizace?

Dnešní děti a teenagery provází on-line svět v podstatě od narození. Proto i dospívání, formování osobnosti a pocitu sounáležitosti u nich souběžně s reálným světem probíhá i ve virtuálním prostředí. Internet ale není pasivní úložiště informací. O tom, jaké texty, obrázky, videa – zkrátka obsah – se nám zobrazují, skrytě rozhodují naprogramované algoritmy. Jejich hlavním úkolem je totiž zajistit, abychom v určité aplikaci, hře nebo na sociální síti strávili co nejvíc času. Proto v nás pomocí „lajků“ nebo různých systémů odměn vzbuzují pocit úspěchu a upozorněními nás motivují k tomu, abychom příjemné zážitky opakovali. Vzniká tak zvyk, který se může proměnit v závislost.

On-line prostředí zároveň sleduje a zaznamenává naše aktivity (tzv. datovou stopu) a opakovaně nám nabízí obsah a názory, které jsou pro nás atraktivní. Mladí lidé, kteří se teprve učí kriticky myslet, se tak mohou snadno nechat ovlivnit dezinformacemi a uváznout v „názorové bublině“, jež je dále utvrzuje v podstrčeném vnímání světa. Touto myšlenkovou „králičí norou“ mohou spadnout až na hranici radikalizace. Takto „připravených“ dětí se ujímají rekrutéři extremistických skupin a oslovují je přímo, prostřednictvím chatovacích platforem nebo e-mailu, aby je dále cíleně a individuálně manipulovali. Upevňují v nich nenávist, vedou je k pocitu, že nemohou nikomu mimo skupinu důvěřovat, a k názoru, že jediným způsobem, jak „napravit svět“, je násilí. 

Nebezpečí, kterému naše společnost čelí, tak spočívá ve spojení extremistických ideologií a technologií, které je podporují. Proto je prevence on-line radikalizace úzce spojená s prevencí závislosti na internetu a prohlubováním digitální gramotnosti mezi dětmi a teenagery. Projekt Commander má kromě umělecké části i část edukační, která je určena dětem i jejich rodičům a dospělým obecně. Skládá se ze série videí připravených ve spolupráci s O2 Chytrou školou a workshopů v Centru současného umění DOX, věnuje této doposud velmi opomíjené oblasti v celé její šíři. Ke spolupráci jsme přizvali odborníky, kteří k tématu přistupují z různých úhlů a pokrývají tím problematiku v celé její šíři. Odbornice na radikalizaci Barbora Vegrichtová nám poradí, jak rozpoznat snahy o on-line radikalizaci a jak se jim ubránit, psycholožka a socioložka Karolína Presová nám pomůže najít rovnováhu mezi on-line a off-line světem, a lektor digitální gramotnosti Michal Kučerák nabídne tipy, jak za sebou zamést svoji „datovou stopu“.  

 

Odborná spolupráce na projektu:
doc. PhDr. Barbora Vegrichtová, PhD., MBA (ČVUT), odbornice na radikalizaci a extremismus
Øyvind Strømmen, norský novinář a expert při procesu Anderse Breivika
Mgr. Karolína Presová, socioložka a zakladatelka Replug.me
Mgr. Michal Kučerák, lektor digitální gramotnosti a autor projektu #datamaze

 

Commander FVJ BTS web (346 of 386)

 

Další zdroje:

Datábaze symbolů nenávisti: https://www.adl.org/hate-symbols 

Výroční zprávy o extremismu a koncepce boje proti extremismu vydávané Ministerstvem vnitra České republiky

 

Knihy:

Vegrichtová, Barbora. Hrozba radikalizace: terorismus, varovné signály a ochrana společnosti. Grada, 2019.

Johnson, Daryl. Hateland: A Long, Hard Look at America's Extremist Heart. Prometheus, 2019.

Paul, Christopher A. The Toxic Meritocracy of Video Games: Why Gaming Culture Is the Worst. University of Minnesota Press, 2018.

 

Články:

https://www.bellingcat.com/news/americas/2018/10/11/memes-infowars-75-fascist-activists-red-pilled/

 

 

 

Edukační videa