Pohyb, živá hudba, dynamika, energie, nadsázka a pár slov. Pohybová satira Český hrdina je o ženě, která se rozhodla setkávat s těmi, jimž nerozumí. Opakovaně se vydává do světa opačných hodnot, kde „to schytává“.

Inscenace se volně inspiruje kauzami a odvahou novinářky Ivany Svobodové k vytvoření absurdních pohybových charakterů a situací světa, ve kterém musíme žít. 

Pohybová satira Český hrdina je konkrétnější než tanec a abstraktnější než činohra. Vtáhne vás dravým pohybem a strhující živou hudbou. Přináší svěží a satirický pohled na náš svět, ovlivněný dezinformacemi a politickým marketingem.

Oscilace... Inscenace kolektivu Farmy v jeskyni o prchlivosti každodennosti...

Premiéra 18.12.2023
1. repríza 19.12.2023

V edukační části projektu Online Hero soubor mimo jiné organizuje přednášky, diskuze a workshopy pro širokou veřejnost.

Během své více než dvacetileté historie Farma v jeskyni předává způsob práce s tělesným a hudebním výrazem na mezinárodních dílnách, vycházejících ze zkušeností z výzkumu, tréninku a tvorby představení.

Jeden večer – dvě umělecké formy. Jedno téma – dva světy. Audiovizuální projekce s dětskými herci – a pohybové divadlo s dospělými performery. On-line radikalizace dětí vs. nedospělé chování společnosti. Dynamika pohybu performerů, tep živé hudby a zneklidňující obrazy společně vytvoří nevšední vhled do digitální temnoty, o které většina z nás nemá a možná ani nechce mít tušení.

Co kdyby děti mezi sebou mluvily, jako když spolu chatují? A co kdyby jejich dialogy nebyly vymyšlené, ale doslovně převzaté z neonacistických chatů? Film Commander veřejně odhaluje to, co dosud zůstávalo skryté za digitální oponou. Osvětluje kontury světa, ve kterém některé současné děti žijí své druhé životy.

Nastupte si. Nezastavujeme. Jedeme v tom spolu, ale odděleně. Chvíle, kdy jsme mohli pochopit, ale minuli jsme.

Filmová verze projektu Efeméry.

Nastupte si. Nezastavujeme. Jedeme v tom spolu, ale odděleně. Chvíle, kdy jsme mohli pochopit, ale minuli jsme.

Vydávají se na cestu. Ze strachu. Bez záruk. Cesty tří lidí se protnou na útěku. Poutáni k sobě navzájem překonávají území úzkosti, odvahy, selhávání a soucitu. Hledají útočiště ve světě, který o ně nestojí. Když není kam se vrátit, zbývá jen procitnout. 

Připravujeme obnovenou premiéru inscenace.

Co se skrývá za marketingovým obrazem korporace, jejíž výrobky denně konzumujeme? Touha zjistit, co je „za“ a informovat o tom, vede mladé aktivisty od sbírání skrytých informací přes odhalování zločineckých praktik nadnárodního koncernu až k poznání, že není možné se z vlivu korporace vymanit. S tím, co zjistili, se však zároveň ani nedá pohodlně žít. Jak dál? A „kdo je to“ korporace, proti které vlastně bojují?

Vydávají se na cestu. Ze strachu. Bez záruk. Cesty tří lidí se protnou na útěku. Poutáni k sobě navzájem překonávají území úzkosti, odvahy, selhávání a soucitu. Hledají útočiště ve světě, který o ně nestojí. Když není kam se vrátit, zbývá jen procitnout. 

Fragmenty absurdního vztahu mezi matkou a dcerou se objevují v kaleidoskopu situací z jiných životů, žitých bez rozpoznání svého smyslu a směřování, mezi zábavou a bezmocí, narcismem a strachem ze smrti. Přítomnost střídá minulost, odmítání touha po blízkosti. Čas plyne, výtah jede nahoru a party musí někdy skončit. Zestárli jsme. Překvapuje nás to?

Jsou odtrženi. Od „normální společnosti“, od nutného selhávání v každodenním souboji se „světem tam venku“. Uzavřeni do sebe, (ne)dobrovolně uvězněni ve svých bytech a pokojích, z nichž nevychází měsíce, roky, někdy i celá desetiletí. Jsou jich statisíce. V Japonsku, Brazílii, Skandinávii, v Čechách a v jiných částech světa. Generace v krizi? Nemoc současné společnosti? Hikikomori.

Farma v jeskyni dává v tomto komponovaném večeru divákovi možnost nahlédnout nejen do různých kultur, ale i do dění uvnitř souboru v časosběrném horizontu deseti let.

Inscenace Divadlo je hledáním lidské svobody uvnitř společenského systému. Svoboda se však postupně stává jen hrou, divadlem. Pro koho a proč to hrajeme?

V inscenaci se střetává paměť a současnost jednoho místa. V čekárně jako v meziprostoru se potkávají „náhodní“ cestující a nenáhodně se tam vracejí mrtví.

Inscenace Sonety temné lásky nahlíží na proměny světa a doby v průběhu jednoho lidského života spektrem básnického vidění a filozofického východiska duende.

Architektura a historie železniční zastávky Žilina - Záriečie, studium slovenského tanga, zkoumání historických a politických vlivů na malý region v 30. letech 20.stol. a v současnosti - nacionalismus tehdy a teď.

Scénická kompozice vycházející z expedic divadelního studia do vesnic na Východním Slovensku, ze starých rusínských písní, vystěhovaleckých dopisů a příběhu Čapkova Hordubala.

Hledání tématu ve vesnicích Východního Slovenska.  Emigrace kdysi a teď - příběhy, dopisy a písně. Zkoumání intonací a melodiky rusínského, šarišského a ukrajinského původu.

koncert

Tři sbory, tři dirigenti a čtyřicet hlasů na jevišti Švandova divadla.
Unikátní setkání původních interpretů jako např. zpěvačky a herečky Mariany Sadovské, tria Derevjanky a dalších.

Mezinárodní divadelní projekt Cesta do stanice zakončený stejnojmenným představením spojil budovu malé železniční zastávky a 62 účinkujících pocházejících z odlišných kulturních prostředí.

K vytvoření jednorázového projektu s pracovním názvem „Lorca“ byla přizvána skupina mladých herců, kteří pod vedením Viliama Dočolomanského odjeli společně s filmovým štábem J & J Jakubisko Film do Andalusie.